Další výstupy

Další výstupy

Monografie

Kolektivní monografie, ve které zainteresovaní badatelé předloží závěry svých aktuálních výzkumů zaměřených na problematiku řešenou v rámci projektu. Jedná se o výstup, který bude mít komplementární charakter ve vztahu k hlavním výstupům projektu.

Odborné články

V průběhu řešení projektu budou publikovány odborné články v recenzovaných časopisech.

Mezinárodní workshopy

V rámci projektu se budou konat 3 mezinárodní workshopy. V roce 2019 bude uspořádán vědecko-výzkumným ústavem ACCENDO workshop zaměřený na problematiku regionální identity. V roce 2020 bude uspořádán Slezským zemským muzeem workshop zaměřený na stopy lidské činnostiv krajně. V roce 2021 bude uspořádán Filozofickou fakultou Ostravské univerzity finální workshop, který představí nejzásadnější výsledky projektu odborné veřejnosti a dalším aktérům v území

 

 

Regionální identita

Regionální identita

Na výzkumu národní a regionální/územní identita se bude podílet Slezské zemské muzeum a vědecko-výzkumný ústav ACCENDO, kteří se této tématice dlouhodobě věnují. Podstatou regionální/územní identity je vazba k určitému území, při jejím formování hraje nejdůležitější roli prostorový aspekt. Regionální identitu chápeme jako vztah jedince k regionu, zároveň jako reflexi regionu v jeho paměti a každodenní zkušenosti a rovněž jako formu jeho identifikace s daným regionem. Je jedinou dimenzí lidské identity, která se může v průběhu života měnit.

Regionální identita se vztahuje k různě vymezeným územím (místo, větší územní celek), které nevnímáme jen jako přírodní prostředí, ale bereme do úvahy i sociální obsah, mezilidské vztahy, zážitky a vzpomínky, čili sociokulturní systém místa a lidí, kteří v tomto prostoru žijí. Vazbu na místo vnímáme jako fenomén, který se skládá z vícero složek, podstatné z nich jsou emocionální a kognitivní. (viz Roubal, 2013 Lášticová a Bianchi, 2001:3, Zich, 2003:13).

Nejdůležitějším prvkem regionální identity je individuální identifikace s regionem, skupinové vědomí rozdělení na my a oni, důležité je ztotožnění se obyvatel s institucionálními praktikami, diskurzem a symbolikou, stejně jako míra jejich participace na věcech veřejných, péče o životní prostředí, stabilita politických preferencí, která se projevuje ve volbách na jednotlivých úrovních, atd. Dalším prvkem regionální identity obyvatel je vztah k území, konkrétně k místu a prostoru, akceptace specifického stylu oblékání, mravů a zvyků, stejně tak jako jazyka, nářečí a dialektu. Determinantou regionální identity je znalost hodnot okolního přírodního prostředí. K identifikaci s regionem patří rovněž náboženské vyznání. Při vytváření regionální identity je velmi důležitý vztah k historii a dění v regionu, spolupráce a ekonomické zapojení, stejně jako vzory ve stavebnictví a architektonických řešeních, které v regionu převládají. (viz Szczepanski a Śliz2007; Nikischer, 2014:383)

Základním smyslem identity obyvatel v prostoru a čase je posilování vědomí kontinuity vývoje. Naše vědomí identity, s jakoukoliv hierarchickou úrovní prostoru, je součástí šíře vnímané vůle jednotlivých generací po kontinuitě. Jedná se svým způsobem o přenos vědomí v čase. Tento proces se realizuje prostřednictvím široce akceptované a realizované lidské kultury s jejími objektivními i subjektivními projevy. Nedílnou součástí a smyslem identity člověka je hledání, navazování a pokračování své vlastní dějinné existence.

Územní identita obyvatel, stejně jako jejich sociální paměť je odrazem komplexně pojaté prostorové a časové kontinuity změn. Tvorbu, smysl, funkci a význam územní identity chápeme s širších historických souvislostech jako fenomén vznikající z faktů obsažených v lidské paměti (Vencálek, 2003:18-19)

Místa paměti

Místa paměti

Zvláštní pozornost bude věnována otázce míst paměti Slezska a genia loci slezské kulturní krajiny. Téma interakce mezi společností a krajinou, bude sledováno jak ve spojitosti s hospodářskou činností člověka v krajině (ovlivnění krajiny prostřednictvím zemědělské a lesnické činnosti v různých historických etapách vývoje společnosti, proces industrializace a jeho dopad na krajinu českého Slezska, specifický dopad hlubinné těžby uhlí na krajinu a následná snaha o rekultivaci, rozvoj vodního hospodářství atd.), tak se specifickými historickými procesy (etnické proměny oblasti ve 20. století, dopad válečných konfliktů na krajinu atd.).  Multidisciplinární řešitelský tým má potenciál identifikovat zcela nové kauzality mezi historickými procesy a současným stavem společnosti a krajiny.

Společenské a politické mechanismy vedly k radikální změně chápání krajiny a její ochrany jako celku přírodních a kulturních hodnot. To se týká zejména českého Slezska a moravského klínu – historického regionu, tvořícího od středověku nedílnou součást českého státu, kde procesy nápadné proměny, jež atakuje všechny složky zdejší kulturní krajiny, sledujeme kontinuálně od 19. století (urbanizace, industrializace, rozšíření intravilánů měst, proměna hospodářských aktivit, zvláště zemědělské činnosti v souvislosti se scelováním pozemků, výstavba sítí a zavádění nových technologií, těžební činnost a její následky včetně rekultivačních prací). Zejména ve 20. století se ve vazbě k politickým, ekonomickým a sociálním poměrům stala krajina jevištěm dramatických změn, přičemž se proměnil vnější rámec regionu: české Slezsko se v roce 1920 rozrostlo o Hlučínsko, oddělené od Německa, a zmenšilo o východní polovinu Těšínska, přičleněnou k Polsku. Posílily se přirozené vazby mezi Ostravskem a Slezskem se záměnou politického centra území, kdy Opavu vystřídala Ostrava. Vymezení státní hranice a inkorporování území k Československu se pojilo se specifickými proměnami sídel, jež se ocitly na hranici (vznik města Český Těšín) a komunikačních sítí (vznik a naopak po roce 1945 zánik některých železničních tratí v pohraničí). Proměny kulturní krajiny byly kauzálně provázány s demografickými změnami (od 19. století migrace za prací a stěhování lidí do měst; odsun původního německého osídlení po roce 1945; zánik sídel z důvodu intenzivní hospodářské činnosti, jež sledujeme během celého 20. století; výstavba vodních děl v 50. – 80. letech 20. století zapříčiňující likvidaci krajinné struktury, včetně sídel).

3 Výstavy s odborným katalogem

3 Výstavy s odborným katalogem

Výstava V1: Těšínské Slezsko a jeho proměny v době modernizace

Realizace po dvou letech řešení projektu, tj. 03-09/2020

Výstava bude realizována ve třech okruzích 1/krajina a člověk – dopad lidské činnosti na podobu krajiny, 2/demografický a socio-kulturní vývoj, 3/hospodářský vývoj. Z hlediska teritoriálního vymezení bude zaměřen pouze na území Těšínského Slezska v širších středoevropských souvislostech. Výstava bude zaměřena na důležité fenomény související s vývojem území po stránce kulturně historických proměn, včetně zachování jejich výsledků jako identifikovatelných prvků v krajině (dochovaná sídelní struktura, výrazné procesy a stopy lidské činnosti zasahující do tvářnosti kulturní a přírodní krajiny, památky, které nejsou a priori památkově chráněnými objekty).

Cílem výstavy je prezentovat na typových příkladech následující problematiku: postižení častých hraničních změn a jejich příčin v časovém intervalu od poloviny 18. století do současnosti; problematiku vazby mezi přírodním prostředím a vojensko-politickými důvody vedení hranic; vztah proměny hranic k měnící se regionální identitě obyvatelstva, jež bylo těmito změnami dotčeno, spolkový život se zaměřením na kulturní a přírodní dědictví a jeho aktivizaci v životě společnosti; zaniklé historické a kulturní památky a jejich ikonografickou dokumentaci, úctu k památkám a její projevy (historiografie, multiplikáty vyobrazení, publicistika); tradice a svátky, místa společenských rituálů ve vazbě ke krajinným dominantám (táborové hnutí, poutní místa, turistika v 19. a první třetině 20. století apod.).

Výstava bude chronologicky zasazena do novější doby. Za počátek lze považovat rok 1742, resp. 1763, kdy došlo po ukončení tzv. slezských válek k zásadním územním, administrativním a politickým změnám, jež výrazným způsobem ovlivnily další vývoj sledovaného území. Shodou okolností bylo v roce 1763 na katastru tehdejší Polské (od roku 1919 Slezské) Ostravy objeveno černé uhlí. Tento nález, k jehož zúročení sice došlo až o více než dvě desetiletí později, se stal nejdůležitějším faktorem působícím ve všech sférách dalšího vývoje Těšínského Slezska, identitě jeho obyvatel a v neposlední řadě působil přímo i skrytě na podobu zdejší krajiny. Výstava, rozčleněna do několika tematických bloků, tak bude zaměřena na ekonomický vývoj Těšínska, rozvoj hornictví a vznik hutních podniků. S tím úzce souvisí demografické poměry, které prošly zejména v průběhu konce 19. a počátku 20. století zásadními změnami, jež pokračovaly i v následujících desetiletích – imigrace z Haliče či posléze ostatních části Československa způsobily demografický boom, který s sebou nesl řadu specifik a problémů. Vznikala nová sídliště a městské celky, měnila se infrastruktura, dopravní síť a obslužnost. Sociální a kulturní vývoj vyplýval z potřeb narůstajícího počtu obyvatel. Politické a správní poměry ovlivnily události sporu o Těšínsko mezi nástupnickými státy po první světové válce, který eskaloval v rozdělení dosud jednotného historického územního celku na dvě části v roce 1920. Na výstavě tak bude prostřednictvím ikonografie (pohlednice, fotografie apod.), map, dobových tiskovin i trojrozměrných předmětů prezentován jak jeho vznik, průběh a dopady s ohledem na jazykovou a národnostní situaci. Podobně budou prezentovány i další významné mezníky z dějin Těšínska 20. století, spolková činnost atd. Stranou pozornosti nezůstanou ani přírodní poměry a krajinné změny (např. odlesňování, příp. změny druhové skladby lesních porostů). Sledovány budou rovněž proměny přírodě blízké krajiny vlivem antropogenního zatížení, jeho působení na faunu a flóru. Představení „původních druhů“ vyskytujících se na našem území i druhů nepůvodních či přímo invazních.

Výstava V2: Paměť krajiny: České Slezsko 1750–1950

Realizace po dvou letech řešení projektu, tj. 09–12/2020

zaměření: Krajina jako medium paměti; chápání kulturní krajiny jako celku a prospekce, dokumentace a analýza krajiny jako celku. Artefakty proto reprezentují tři problémové okruhy – 1. historické mapy jako projekce a dokumentace krajiny; 2. přírodověda, agronomie a zemědělské pokusnictví, včetně přírodovědných spolků, muzealizace naturfaktů a utváření mineralogie, pedologie, entomologie, zoologie a dalších přírodovědných disciplín ve vazbě k muzejní aktivitě a reflexi na bázi přírodověd (organizace přírodovědy na bázi středních škol, německé přírodovědné spolky v regionu v 19. a první třetině 20. století; Přírodovědná společnost v Ostravě, po roce 1945 přírodověda ve Slezském studijním ústavu); 3. obrazové a fotografická dokumentace krajiny (vedutistická tvorba, fotografická dokumentace krajiny ve vazbě k sídelním útvarům, k zemědělské činnosti, k průmyslové činnosti, těžbě nerostných surovin apod.).

Výstava V3: Krajina a lidé: kulturní krajina českého Slezska v proměnách

realizace po třech letech řešení projektu, tj. 09–12/2021

zaměření: Krajina jako produkt lidské činnosti. Analýza kulturní krajiny z hlediska hmotných dokladů lidské činnosti; typologie kulturní krajiny a její prvky v diachronním pohledu (Slezsko umožňuje sledovat, dokumentovat a prezentovat specifika základních typů kulturní krajiny, tj. krajiny lesohospodářské, zemědělské, těžební a sídelní). Artefakty proto reprezentují následující problémové okruhy – 1. politické determinanty formování krajiny, tj. dopad měnící se politické situace na podobu krajiny s důrazem na specifičnost Slezska jako území ležícího na hranici dvou státních útvarů (například hrady, vojenské pevnosti od baroka do 20. století); 2. hospodářské determinanty formování krajiny (těžba – Jesenicko, Ostravsko; sídla v krajině a jejich typy ve vazbě k zemědělské a průmyslové činnosti; regulace vodotečí, rybníky, přehrady; sadařství a aleje v krajině; lázeňství – využití zdrojů minerálních vod a kultivace prostředí); 3. kulturní determinanty a historizace krajiny (poutní místa baroka a 19. století; spolková činnost – zejména okrašlovací spolky; turistické spolky a jejich aktivita v horských oblastech; memoriální aspekty kulturní krajiny – pomníky, památná místa apod.).

Výstava je koncipována jako klíčový výstup projektu, jenž syntetizuje závěry parciálních složek projektu a současně vytváří specifický strukturálně (tj. vztahově a problémově) formovaný rámec k chápání a prožívání objektů, artefaktů a naturfaktů v jejich historicky podmíněné jedinečnosti. České Slezsko jako výrazně heterogenní prostředí skýtá unikátní příležitost, uplatnitelnou jako modelový příklad evropského regionu, existujícího na hranicích států, národů, pospolitostí, ekonomicky aktivního obyvatelstva; moment hranice a jejího překonávání je určujícím pro postižení dynamiky regionu z hlediska utváření kulturní krajiny, jejich modalit diktovaných ekonomickými aktivitami obyvatelstva a sociálních situací, vyplývajících z hodnotové koherence člověka, přírodního rámce jeho životního dění, nároků a reprezentací. Výstava specifickými muzejními prostředky s důrazem na srozumitelnost výpovědi by nepostihovala problém encyklopedickým způsobem, ale v syntetickém obrazu, jehož prvky tvoří kulturní a sociální konstanty, jež jsou inertní interpretačním klišé a myšlenkovým stereotypům (vztah ke krajině z hlediska exploatace nerostných surovin, soužití národních pospolitostí, interkonfesní vztahy, napětí mezi tradicí a technologickým progresem, chápaným v tradiční politické argumentaci jako pozitivum apod.).

Interaktivní dynamický historický atlas českého Slezska

Interaktivní dynamický historický atlas českého Slezska

Interaktivní dynamický historický atlas českého Slezska ve čtyřech jazykových mutacích česká, polská, anglická a německá. Cílem bude vytvoření softwarového nástroje v podobě interaktivní webové aplikace, která bude obsahovat fotografie, dynamické prvky (včetně animací) a další interaktivní mapy zobrazující procesy v území umožňující uživateli sledovat jejich historický vývoj. Kromě on-line verze bude součástí projektu také desktopová verze atlasu.

 

Velký historický atlas českého Slezska

Velký historický atlas českého Slezska

Soubor komentovaných map představí oblast českého Slezka v sedmi kapitolách zabývajích se fyzickou geografií, historickou goegrafií, demografií, sociálně-kulturním vývojem, ekonomickými procesy, vývojem krajiny a identitou obyvatel území. Kromě historického území českého Slezska bude pracovat i se širším územím pro pochopení širšího kontextu vymezený současnými hranicemi Moravskoslezského a Olomouckého kraje, Opolského a Slezského vojvodství.

  1. PROSTOROVĚ-GEOGRAFICKÝ KONTEXT – základní fyzicko-geografická charakteristika sledované oblasti;
  2. HISTORICKÝ-GEOGRAFICKÝ KONTEXT – vývoj státních hranic;
  3. OBYVATELSTVO ČESKÉHO SLEZSKA – demografie, lidnatost, migrace, vývoj struktury osídlení – typy sídel a jejich vznik, svět na hranici kultur – národnostní vývoj;
  4. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝVOJ
  5. EKONOMICKÝ VÝVOJ – hospodářské aktivity obyvatel;
  6. KRAJINA – historický vývoj krajiny, interakce krajina a lidé;
  7. IDENTITA a MÍSTA PAMĚTI ČESKÉHO SLEZSKA – regionální, národní, globální identita.
ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z.ú.

ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z.ú.

Vědecko-výzkumný ústav ACCENDO se dlouhodobě věnuje výzkumu současných procesů na území českého Slezska, a to jak v oblasti společensko-vědní (včetně vývoje struktury osídlení), tak i v oblasti krajiny; rovněž má rozsáhle zkušenosti s kartografickými pracemi.

Svou činností se ústav významně podílí na objevování a mapování procesů ve společnosti, které vedou k trvalému rozvoji. Pracuje na celém území ČR, rozvíjí evropskou výzkumnou spolupráci a podílí se na mezinárodních projektech v návaznosti na nové směry a předpisy Evropských společenství.

Prostřednictvím vědecké tvůrčí práce šíří znalosti o člověku, kultuře, společnosti a životním prostředí. Pomocí základního výzkumu provádí experimentální i teoretické práce k získání relevantních znalostí o pozorovaných jevech. V aplikovaném výzkumu směřuje získané znalosti k praktickému využití pro ministerstva a další organizační složky státu, územní samosprávné celky a další subjekty. Na základě svých zkušeností jeho odborníci aplikují s vysokým přínosem nové odborné poznatky do životní praxe.

Svou činností zprostředkovává možnost pro občany i veřejnou správu řídit a regulovat klíčové procesy v území, posílit tak sociální soudržnost a zároveň tím čelit společenským rizikům 21. století.

Ostravská univerzita

Ostravská univerzita

Filozofická fakulta Ostravské univerzity dlouhodobě rozvíjí výzkum oblasti českého Slezska zaměřený na historické, kulturně-historické i literární fenomény. Ve spolupráci se zahraničními i domácími partnery proběhl základní výzkum zaměřený na region Slezska a severovýchodní Moravy, jehož výsledkem je řada publikací monografického charakteru, slovníkové příručky i četné odborné studie. Z dlouhodobě realizovaných, mezioborových projektů s vysokým mezinárodním ohlasem lze zmínit především Biografický slovník Slezska a severní Moravy (1994 – 2016; 28 svazků), projekt Kulturně-historické encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy (2013) či v českých poměrech ojedinělou Historickou encyklopedii podnikatelů Čech, Moravy a Slezska (2003, 2008). V posledních deseti letech byl realizován základní výzkum slezského regionu v řadě oblastí, a to především se zaměřením na období 18. – 20. století. Velká část výzkumů byla financována prostřednictvím grantových projektů, především pak Grantovou agenturou ČR. Pozornost byla ve výzkumech věnována jak celkové společenské transformaci související se složitým procesem společenské modernizace 18. – 20. století (Projekt GA ČR Historický proces modernizace na příkladu Rakouského Slezska), tak dílčím problémům: otázce národnostní klasifikace a národnostní aktivizace (Projekt GA ČR Národnost ve sčítáních lidu v českých zemích 1880 – 1930), formování občanské společnosti na Moravě a ve Slezsku (Projekt GA AV Moravskoslezská města v éře komunální samosprávy 1850 – 1914); formování identit (Projekt GA ČR Hans Kudlich: osobnost, symbol, mýtus), proměně venkovského prostředí v druhé polovině 19. století (Projekt GA ČR Proměna a společenská aktivizace rurálního prostředí na Moravě a v Rakouském Slezsku 1861 – 1914) či otázce dopadu industrializačního procesu na krajinu (Projekt GA ČR Proces industrializace a změny krajiny v ostravské průmyslové oblasti v 19. a 20. století) a dalším. Důkladný základní výzkum, který byl realizován na široké pramenné základně, je dostatečnou zárukou vědecké relevance projektu. V rámci předkládaného projektu NAKI dojde jednak k interdisciplinární finalizaci některých rozpracovaných vědeckých témat, především pak projekt vytvoří platformu pro prezentaci poznatků širší veřejnosti.

Slezské zemské muzeum

Slezské zemské muzeum

Slezské zemské muzeum – především jeho součást Slezský ústav – je jediným pracovištěm v ČR, které se dlouhodobě systematicky zaobíralo historickými a aktuálními problémy vývoje národnostním vztahům, kultur a identit a situací národnostních menšin v širším středoevropském prostoru. Už od konce 60. let se na jeho půdě realizovala rozsáhlá sociologická šetření poměrů v etnicky smíšených oblastech, které přinesly mnoho zajímavých poznatků o povaze soužití příslušníků různých národností a jejich postojích.

Výzkumy byly realizovány v národnostně smíšené oblasti Ostravska (Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek) v letech 1967, 1973, 1983, v oblasti severních Čech v r. 1987, na Těšínsku v r. 1994 a v rámci celé ČR v r. 1997.

Slezské zemské muzeum (SZM) dlouhodobě usiluje o komplexní postižení fenoménu kulturní krajiny v kooperaci přírodovědných a společenskovědních oborů. Rozvíjí spolupráci s domácími i zahraničními institucemi, přičemž z této kooperace povstala řada dílčích výstupů (knižní monografie, časopisecké studie, katalogy výstav). Problematika však byla na této bázi rozvíjena převážně v rovině základního výzkumu. Platí to o kolektivní monografii Příroda Slezska (projekt v rámci institucionálního výzkumu SZM; Slezsko – člověk a jeho krajina, 2012), o projektu Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. za spoluúčasti SZM, Jiří Řehulka, 2008–2010) nebo o projektu Obyvatelstvo Rakouského Slezska v pozdně osvícenském období (SZM, Irena Korbelářová – Rudolf Žáček, 2012). Přesun těžiště pozornosti od základního k aplikovanému výzkumu přineslo až řešení projektu NAKI Slezsko: Paměť – identita – region (DF11P01OVV018), které se zaměřilo na postižení funkce paměťových institucí, státoprávních proměn sledovaného regionu, a náboženského života českého Slezska a současně anticipovalo další výzkum v oblasti postižení kulturní krajiny výstavou Město – zámek – krajina (2012).