3 Výstavy s odborným katalogem

3 Výstavy s odborným katalogem

Výstava V1: Těšínské Slezsko a jeho proměny v době modernizace

Realizace po dvou letech řešení projektu, tj. 03-09/2020

Výstava bude realizována ve třech okruzích 1/krajina a člověk – dopad lidské činnosti na podobu krajiny, 2/demografický a socio-kulturní vývoj, 3/hospodářský vývoj. Z hlediska teritoriálního vymezení bude zaměřen pouze na území Těšínského Slezska v širších středoevropských souvislostech. Výstava bude zaměřena na důležité fenomény související s vývojem území po stránce kulturně historických proměn, včetně zachování jejich výsledků jako identifikovatelných prvků v krajině (dochovaná sídelní struktura, výrazné procesy a stopy lidské činnosti zasahující do tvářnosti kulturní a přírodní krajiny, památky, které nejsou a priori památkově chráněnými objekty).

Cílem výstavy je prezentovat na typových příkladech následující problematiku: postižení častých hraničních změn a jejich příčin v časovém intervalu od poloviny 18. století do současnosti; problematiku vazby mezi přírodním prostředím a vojensko-politickými důvody vedení hranic; vztah proměny hranic k měnící se regionální identitě obyvatelstva, jež bylo těmito změnami dotčeno, spolkový život se zaměřením na kulturní a přírodní dědictví a jeho aktivizaci v životě společnosti; zaniklé historické a kulturní památky a jejich ikonografickou dokumentaci, úctu k památkám a její projevy (historiografie, multiplikáty vyobrazení, publicistika); tradice a svátky, místa společenských rituálů ve vazbě ke krajinným dominantám (táborové hnutí, poutní místa, turistika v 19. a první třetině 20. století apod.).

Výstava bude chronologicky zasazena do novější doby. Za počátek lze považovat rok 1742, resp. 1763, kdy došlo po ukončení tzv. slezských válek k zásadním územním, administrativním a politickým změnám, jež výrazným způsobem ovlivnily další vývoj sledovaného území. Shodou okolností bylo v roce 1763 na katastru tehdejší Polské (od roku 1919 Slezské) Ostravy objeveno černé uhlí. Tento nález, k jehož zúročení sice došlo až o více než dvě desetiletí později, se stal nejdůležitějším faktorem působícím ve všech sférách dalšího vývoje Těšínského Slezska, identitě jeho obyvatel a v neposlední řadě působil přímo i skrytě na podobu zdejší krajiny. Výstava, rozčleněna do několika tematických bloků, tak bude zaměřena na ekonomický vývoj Těšínska, rozvoj hornictví a vznik hutních podniků. S tím úzce souvisí demografické poměry, které prošly zejména v průběhu konce 19. a počátku 20. století zásadními změnami, jež pokračovaly i v následujících desetiletích – imigrace z Haliče či posléze ostatních části Československa způsobily demografický boom, který s sebou nesl řadu specifik a problémů. Vznikala nová sídliště a městské celky, měnila se infrastruktura, dopravní síť a obslužnost. Sociální a kulturní vývoj vyplýval z potřeb narůstajícího počtu obyvatel. Politické a správní poměry ovlivnily události sporu o Těšínsko mezi nástupnickými státy po první světové válce, který eskaloval v rozdělení dosud jednotného historického územního celku na dvě části v roce 1920. Na výstavě tak bude prostřednictvím ikonografie (pohlednice, fotografie apod.), map, dobových tiskovin i trojrozměrných předmětů prezentován jak jeho vznik, průběh a dopady s ohledem na jazykovou a národnostní situaci. Podobně budou prezentovány i další významné mezníky z dějin Těšínska 20. století, spolková činnost atd. Stranou pozornosti nezůstanou ani přírodní poměry a krajinné změny (např. odlesňování, příp. změny druhové skladby lesních porostů). Sledovány budou rovněž proměny přírodě blízké krajiny vlivem antropogenního zatížení, jeho působení na faunu a flóru. Představení „původních druhů“ vyskytujících se na našem území i druhů nepůvodních či přímo invazních.

Výstava V2: Paměť krajiny: České Slezsko 1750–1950

Realizace po dvou letech řešení projektu, tj. 09–12/2020

zaměření: Krajina jako medium paměti; chápání kulturní krajiny jako celku a prospekce, dokumentace a analýza krajiny jako celku. Artefakty proto reprezentují tři problémové okruhy – 1. historické mapy jako projekce a dokumentace krajiny; 2. přírodověda, agronomie a zemědělské pokusnictví, včetně přírodovědných spolků, muzealizace naturfaktů a utváření mineralogie, pedologie, entomologie, zoologie a dalších přírodovědných disciplín ve vazbě k muzejní aktivitě a reflexi na bázi přírodověd (organizace přírodovědy na bázi středních škol, německé přírodovědné spolky v regionu v 19. a první třetině 20. století; Přírodovědná společnost v Ostravě, po roce 1945 přírodověda ve Slezském studijním ústavu); 3. obrazové a fotografická dokumentace krajiny (vedutistická tvorba, fotografická dokumentace krajiny ve vazbě k sídelním útvarům, k zemědělské činnosti, k průmyslové činnosti, těžbě nerostných surovin apod.).

Výstava V3: Krajina a lidé: kulturní krajina českého Slezska v proměnách

realizace po třech letech řešení projektu, tj. 09–12/2021

zaměření: Krajina jako produkt lidské činnosti. Analýza kulturní krajiny z hlediska hmotných dokladů lidské činnosti; typologie kulturní krajiny a její prvky v diachronním pohledu (Slezsko umožňuje sledovat, dokumentovat a prezentovat specifika základních typů kulturní krajiny, tj. krajiny lesohospodářské, zemědělské, těžební a sídelní). Artefakty proto reprezentují následující problémové okruhy – 1. politické determinanty formování krajiny, tj. dopad měnící se politické situace na podobu krajiny s důrazem na specifičnost Slezska jako území ležícího na hranici dvou státních útvarů (například hrady, vojenské pevnosti od baroka do 20. století); 2. hospodářské determinanty formování krajiny (těžba – Jesenicko, Ostravsko; sídla v krajině a jejich typy ve vazbě k zemědělské a průmyslové činnosti; regulace vodotečí, rybníky, přehrady; sadařství a aleje v krajině; lázeňství – využití zdrojů minerálních vod a kultivace prostředí); 3. kulturní determinanty a historizace krajiny (poutní místa baroka a 19. století; spolková činnost – zejména okrašlovací spolky; turistické spolky a jejich aktivita v horských oblastech; memoriální aspekty kulturní krajiny – pomníky, památná místa apod.).

Výstava je koncipována jako klíčový výstup projektu, jenž syntetizuje závěry parciálních složek projektu a současně vytváří specifický strukturálně (tj. vztahově a problémově) formovaný rámec k chápání a prožívání objektů, artefaktů a naturfaktů v jejich historicky podmíněné jedinečnosti. České Slezsko jako výrazně heterogenní prostředí skýtá unikátní příležitost, uplatnitelnou jako modelový příklad evropského regionu, existujícího na hranicích států, národů, pospolitostí, ekonomicky aktivního obyvatelstva; moment hranice a jejího překonávání je určujícím pro postižení dynamiky regionu z hlediska utváření kulturní krajiny, jejich modalit diktovaných ekonomickými aktivitami obyvatelstva a sociálních situací, vyplývajících z hodnotové koherence člověka, přírodního rámce jeho životního dění, nároků a reprezentací. Výstava specifickými muzejními prostředky s důrazem na srozumitelnost výpovědi by nepostihovala problém encyklopedickým způsobem, ale v syntetickém obrazu, jehož prvky tvoří kulturní a sociální konstanty, jež jsou inertní interpretačním klišé a myšlenkovým stereotypům (vztah ke krajině z hlediska exploatace nerostných surovin, soužití národních pospolitostí, interkonfesní vztahy, napětí mezi tradicí a technologickým progresem, chápaným v tradiční politické argumentaci jako pozitivum apod.).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *