Místa paměti

Místa paměti

Zvláštní pozornost bude věnována otázce míst paměti Slezska a genia loci slezské kulturní krajiny. Téma interakce mezi společností a krajinou, bude sledováno jak ve spojitosti s hospodářskou činností člověka v krajině (ovlivnění krajiny prostřednictvím zemědělské a lesnické činnosti v různých historických etapách vývoje společnosti, proces industrializace a jeho dopad na krajinu českého Slezska, specifický dopad hlubinné těžby uhlí na krajinu a následná snaha o rekultivaci, rozvoj vodního hospodářství atd.), tak se specifickými historickými procesy (etnické proměny oblasti ve 20. století, dopad válečných konfliktů na krajinu atd.).  Multidisciplinární řešitelský tým má potenciál identifikovat zcela nové kauzality mezi historickými procesy a současným stavem společnosti a krajiny.

Společenské a politické mechanismy vedly k radikální změně chápání krajiny a její ochrany jako celku přírodních a kulturních hodnot. To se týká zejména českého Slezska a moravského klínu – historického regionu, tvořícího od středověku nedílnou součást českého státu, kde procesy nápadné proměny, jež atakuje všechny složky zdejší kulturní krajiny, sledujeme kontinuálně od 19. století (urbanizace, industrializace, rozšíření intravilánů měst, proměna hospodářských aktivit, zvláště zemědělské činnosti v souvislosti se scelováním pozemků, výstavba sítí a zavádění nových technologií, těžební činnost a její následky včetně rekultivačních prací). Zejména ve 20. století se ve vazbě k politickým, ekonomickým a sociálním poměrům stala krajina jevištěm dramatických změn, přičemž se proměnil vnější rámec regionu: české Slezsko se v roce 1920 rozrostlo o Hlučínsko, oddělené od Německa, a zmenšilo o východní polovinu Těšínska, přičleněnou k Polsku. Posílily se přirozené vazby mezi Ostravskem a Slezskem se záměnou politického centra území, kdy Opavu vystřídala Ostrava. Vymezení státní hranice a inkorporování území k Československu se pojilo se specifickými proměnami sídel, jež se ocitly na hranici (vznik města Český Těšín) a komunikačních sítí (vznik a naopak po roce 1945 zánik některých železničních tratí v pohraničí). Proměny kulturní krajiny byly kauzálně provázány s demografickými změnami (od 19. století migrace za prací a stěhování lidí do měst; odsun původního německého osídlení po roce 1945; zánik sídel z důvodu intenzivní hospodářské činnosti, jež sledujeme během celého 20. století; výstavba vodních děl v 50. – 80. letech 20. století zapříčiňující likvidaci krajinné struktury, včetně sídel).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *