Další výstupy

Další výstupy

Monografie

Kolektivní monografie, ve které zainteresovaní badatelé předloží závěry svých aktuálních výzkumů zaměřených na problematiku řešenou v rámci projektu. Jedná se o výstup, který bude mít komplementární charakter ve vztahu k hlavním výstupům projektu.

Odborné články

V průběhu řešení projektu budou publikovány odborné články v recenzovaných časopisech.

Mezinárodní workshopy

V rámci projektu se budou konat 3 mezinárodní workshopy:

2019 | Regionalní a národní identita | ACCENDO a Muzeum Těšínska

2020 | Stopy lidské činnostiv krajně | Slezské zemské muzeum

2021 | Závěrečný workshop | Filozofická fakulta Ostravské univerzity

3 Výstavy s odborným katalogem

3 Výstavy s odborným katalogem

Výstava V1: Těšínské Slezsko a jeho proměny v době modernizace

Realizace po dvou letech řešení projektu, tj. 03-09/2020

Výstava bude realizována ve třech okruzích 1/krajina a člověk – dopad lidské činnosti na podobu krajiny, 2/demografický a socio-kulturní vývoj, 3/hospodářský vývoj. Z hlediska teritoriálního vymezení bude zaměřen pouze na území Těšínského Slezska v širších středoevropských souvislostech. Výstava bude zaměřena na důležité fenomény související s vývojem území po stránce kulturně historických proměn, včetně zachování jejich výsledků jako identifikovatelných prvků v krajině (dochovaná sídelní struktura, výrazné procesy a stopy lidské činnosti zasahující do tvářnosti kulturní a přírodní krajiny, památky, které nejsou a priori památkově chráněnými objekty).

Cílem výstavy je prezentovat na typových příkladech následující problematiku: postižení častých hraničních změn a jejich příčin v časovém intervalu od poloviny 18. století do současnosti; problematiku vazby mezi přírodním prostředím a vojensko-politickými důvody vedení hranic; vztah proměny hranic k měnící se regionální identitě obyvatelstva, jež bylo těmito změnami dotčeno, spolkový život se zaměřením na kulturní a přírodní dědictví a jeho aktivizaci v životě společnosti; zaniklé historické a kulturní památky a jejich ikonografickou dokumentaci, úctu k památkám a její projevy (historiografie, multiplikáty vyobrazení, publicistika); tradice a svátky, místa společenských rituálů ve vazbě ke krajinným dominantám (táborové hnutí, poutní místa, turistika v 19. a první třetině 20. století apod.).

Výstava bude chronologicky zasazena do novější doby. Za počátek lze považovat rok 1742, resp. 1763, kdy došlo po ukončení tzv. slezských válek k zásadním územním, administrativním a politickým změnám, jež výrazným způsobem ovlivnily další vývoj sledovaného území. Shodou okolností bylo v roce 1763 na katastru tehdejší Polské (od roku 1919 Slezské) Ostravy objeveno černé uhlí. Tento nález, k jehož zúročení sice došlo až o více než dvě desetiletí později, se stal nejdůležitějším faktorem působícím ve všech sférách dalšího vývoje Těšínského Slezska, identitě jeho obyvatel a v neposlední řadě působil přímo i skrytě na podobu zdejší krajiny. Výstava, rozčleněna do několika tematických bloků, tak bude zaměřena na ekonomický vývoj Těšínska, rozvoj hornictví a vznik hutních podniků. S tím úzce souvisí demografické poměry, které prošly zejména v průběhu konce 19. a počátku 20. století zásadními změnami, jež pokračovaly i v následujících desetiletích – imigrace z Haliče či posléze ostatních části Československa způsobily demografický boom, který s sebou nesl řadu specifik a problémů. Vznikala nová sídliště a městské celky, měnila se infrastruktura, dopravní síť a obslužnost. Sociální a kulturní vývoj vyplýval z potřeb narůstajícího počtu obyvatel. Politické a správní poměry ovlivnily události sporu o Těšínsko mezi nástupnickými státy po první světové válce, který eskaloval v rozdělení dosud jednotného historického územního celku na dvě části v roce 1920. Na výstavě tak bude prostřednictvím ikonografie (pohlednice, fotografie apod.), map, dobových tiskovin i trojrozměrných předmětů prezentován jak jeho vznik, průběh a dopady s ohledem na jazykovou a národnostní situaci. Podobně budou prezentovány i další významné mezníky z dějin Těšínska 20. století, spolková činnost atd. Stranou pozornosti nezůstanou ani přírodní poměry a krajinné změny (např. odlesňování, příp. změny druhové skladby lesních porostů). Sledovány budou rovněž proměny přírodě blízké krajiny vlivem antropogenního zatížení, jeho působení na faunu a flóru. Představení „původních druhů“ vyskytujících se na našem území i druhů nepůvodních či přímo invazních.

Výstava V2: Paměť krajiny: České Slezsko 1750–1950

Realizace po dvou letech řešení projektu, tj. 09–12/2020

zaměření: Krajina jako medium paměti; chápání kulturní krajiny jako celku a prospekce, dokumentace a analýza krajiny jako celku. Artefakty proto reprezentují tři problémové okruhy – 1. historické mapy jako projekce a dokumentace krajiny; 2. přírodověda, agronomie a zemědělské pokusnictví, včetně přírodovědných spolků, muzealizace naturfaktů a utváření mineralogie, pedologie, entomologie, zoologie a dalších přírodovědných disciplín ve vazbě k muzejní aktivitě a reflexi na bázi přírodověd (organizace přírodovědy na bázi středních škol, německé přírodovědné spolky v regionu v 19. a první třetině 20. století; Přírodovědná společnost v Ostravě, po roce 1945 přírodověda ve Slezském studijním ústavu); 3. obrazové a fotografická dokumentace krajiny (vedutistická tvorba, fotografická dokumentace krajiny ve vazbě k sídelním útvarům, k zemědělské činnosti, k průmyslové činnosti, těžbě nerostných surovin apod.).

Výstava V3: Krajina a lidé: kulturní krajina českého Slezska v proměnách

realizace po třech letech řešení projektu, tj. 09–12/2021

zaměření: Krajina jako produkt lidské činnosti. Analýza kulturní krajiny z hlediska hmotných dokladů lidské činnosti; typologie kulturní krajiny a její prvky v diachronním pohledu (Slezsko umožňuje sledovat, dokumentovat a prezentovat specifika základních typů kulturní krajiny, tj. krajiny lesohospodářské, zemědělské, těžební a sídelní). Artefakty proto reprezentují následující problémové okruhy – 1. politické determinanty formování krajiny, tj. dopad měnící se politické situace na podobu krajiny s důrazem na specifičnost Slezska jako území ležícího na hranici dvou státních útvarů (například hrady, vojenské pevnosti od baroka do 20. století); 2. hospodářské determinanty formování krajiny (těžba – Jesenicko, Ostravsko; sídla v krajině a jejich typy ve vazbě k zemědělské a průmyslové činnosti; regulace vodotečí, rybníky, přehrady; sadařství a aleje v krajině; lázeňství – využití zdrojů minerálních vod a kultivace prostředí); 3. kulturní determinanty a historizace krajiny (poutní místa baroka a 19. století; spolková činnost – zejména okrašlovací spolky; turistické spolky a jejich aktivita v horských oblastech; memoriální aspekty kulturní krajiny – pomníky, památná místa apod.).

Výstava je koncipována jako klíčový výstup projektu, jenž syntetizuje závěry parciálních složek projektu a současně vytváří specifický strukturálně (tj. vztahově a problémově) formovaný rámec k chápání a prožívání objektů, artefaktů a naturfaktů v jejich historicky podmíněné jedinečnosti. České Slezsko jako výrazně heterogenní prostředí skýtá unikátní příležitost, uplatnitelnou jako modelový příklad evropského regionu, existujícího na hranicích států, národů, pospolitostí, ekonomicky aktivního obyvatelstva; moment hranice a jejího překonávání je určujícím pro postižení dynamiky regionu z hlediska utváření kulturní krajiny, jejich modalit diktovaných ekonomickými aktivitami obyvatelstva a sociálních situací, vyplývajících z hodnotové koherence člověka, přírodního rámce jeho životního dění, nároků a reprezentací. Výstava specifickými muzejními prostředky s důrazem na srozumitelnost výpovědi by nepostihovala problém encyklopedickým způsobem, ale v syntetickém obrazu, jehož prvky tvoří kulturní a sociální konstanty, jež jsou inertní interpretačním klišé a myšlenkovým stereotypům (vztah ke krajině z hlediska exploatace nerostných surovin, soužití národních pospolitostí, interkonfesní vztahy, napětí mezi tradicí a technologickým progresem, chápaným v tradiční politické argumentaci jako pozitivum apod.).

Interaktivní dynamický historický atlas českého Slezska

Interaktivní dynamický historický atlas českého Slezska

Interaktivní dynamický historický atlas českého Slezska ve čtyřech jazykových mutacích česká, polská, anglická a německá. Cílem bude vytvoření softwarového nástroje v podobě interaktivní webové aplikace, která bude obsahovat fotografie, dynamické prvky (včetně animací) a další interaktivní mapy zobrazující procesy v území umožňující uživateli sledovat jejich historický vývoj. Kromě on-line verze bude součástí projektu také desktopová verze atlasu.

 

Velký historický atlas českého Slezska

Velký historický atlas českého Slezska

Soubor komentovaných map představí oblast českého Slezka v sedmi kapitolách zabývajích se fyzickou geografií, historickou goegrafií, demografií, sociálně-kulturním vývojem, ekonomickými procesy, vývojem krajiny a identitou obyvatel území. Kromě historického území českého Slezska bude pracovat i se širším územím pro pochopení širšího kontextu vymezený současnými hranicemi Moravskoslezského a Olomouckého kraje, Opolského a Slezského vojvodství.

  1. PROSTOROVĚ-GEOGRAFICKÝ KONTEXT – základní fyzicko-geografická charakteristika sledované oblasti;
  2. HISTORICKÝ-GEOGRAFICKÝ KONTEXT – vývoj státních hranic;
  3. OBYVATELSTVO ČESKÉHO SLEZSKA – demografie, lidnatost, migrace, vývoj struktury osídlení – typy sídel a jejich vznik, svět na hranici kultur – národnostní vývoj;
  4. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝVOJ
  5. EKONOMICKÝ VÝVOJ – hospodářské aktivity obyvatel;
  6. KRAJINA – historický vývoj krajiny, interakce krajina a lidé;
  7. IDENTITA a MÍSTA PAMĚTI ČESKÉHO SLEZSKA – regionální, národní, globální identita.