Velký historický atlas
českého Slezska

Identita, kultura a společnost českého Slezska v procesu společenské modernizace s dopadem na kulturní krajinu.

O projektu

Projekt „VELKÝ HISTORICKÝ ATLAS ČESKÉHO SLEZSKA – Identita, kultura a společnost českého Slezska v procesu modernizace s dopadem na kulturní krajinu“ (identifikační kód projektu: DG18P02OVV047) je financován z účelové podpory z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II) – kód programu DG z Ministerstva kultury.

Předmětem projektu je komplexní zmapování historických procesů, které ovlivňovaly obyvatelstvo i krajinu především po roce 1848 do současnosti, na území českého Slezska a územně souvisejícího „moravského klínu“. Jedná se o syntetizující multidisciplinární projekt, který propojuje historii, demografii, sociologii, ekonomii, urbanismus a přírodní vědy. Projekt integruje poznatky získané z předchozích výzkumných projektů tří institucí zaměřených na území českého Slezska a doplňuje je o další potřebné výzkumy. Díky této syntéze dojde k získání nového pohledu na vývoj území, vystaveného velkým historickým změnám v rámci středoevropského prostoru včetně vzájemné interakce mezi společností a krajinou, hospodařením v krajině (historie lesnictví, zemědělství) a dalším procesům v území (vliv těžby, války na krajinu). Multidisciplinární řešitelský tým má potenciál identifikovat zcela nové kauzality mezi historickými procesy a současným stavem společnosti a krajiny.

Hlavním cílem projektu je analýza dopadu historického vývoje v procesu společenské modernizace na území českého Slezska.

Dílčí cíle:

DC1/ Mapování a vysvětlení kauzalit vývoje územní, regionální, národní a kulturní identity, včetně aktualizace časových řad sbíraných od roku 1967.

DC2/ Popis a vysvětlení dlouhodobých ekonomických a socio-demografických procesů včetně vývoje struktury osídlení.

DC3/ Komplexní zmapování specifik vývoje kulturní krajiny, která prošla dramatickými změnami. Identifikace stop v krajině dokladujících změny, které se na území odehrály.

DC4/ Odhalení uceleného chápání krajiny a rozšíření možností její muzejní prezentace o pohledy jednotlivých přírodovědných a společenskovědních disciplín.

DC5/ Analýza a vysvětlení vzájemných historických a současných vlivů obyvatelstva na krajinu a sídla.

Získaný potenciál informací bude využit pro muzejní prezentaci a edukaci.

Projekt má nadnárodní přesah. Bude sloužit jako podklad pro současnou diskuzi k problémům národní identity a k vztahu člověka a krajiny.

Výstupy

<a href=Velký historický atlas českého Slezska">

Velký historický atlas českého Slezska

Soubor komentovaných map představí oblast českého Slezka v sedmi kapitolách zabývajích se fyzickou geografií, historickou goegrafií, demografií, sociálně-kulturním vývojem, ekonomickými procesy, vývojem krajiny a identitou obyvatel území.

<a href=Interaktivní dynamický historický atlas českého Slezska">

Interaktivní dynamický historický atlas českého Slezska

Interaktivní webová aplikace, která bude obsahovat fotografie, dynamické prvky (včetně animací) a další interaktivní mapy zobrazující procesy v území umožňující uživateli sledovat jejich historický vývoj.

<a href=3 Výstavy s odborným katalogem">

3 Výstavy s odborným katalogem

Těšínské Slezsko a jeho proměny v době modernizace
Paměť krajiny: České Slezsko 1750–1950
Krajina a lidé: kulturní krajina českého Slezska v proměnách

<a href=Další výstupy">

Další výstupy

Mezi další výstupy projektu patří odborná monografie, články a mezinárodní workshopy.

Tým

ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z.ú.
Ostravská univerzita
Slezské zemské muzeum
Muzeum Těšínska
ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z.ú.

ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z.ú.

Vědecko-výzkumný ústav ACCENDO se dlouhodobě věnuje výzkumu současných procesů na území českého Slezska, a to jak v oblasti společensko-vědní (včetně vývoje struktury osídlení), tak i v oblasti krajiny; rovněž má rozsáhle zkušenosti s kartografickými pracemi.

Svou činností se ústav významně podílí na objevování a mapování procesů ve společnosti, které vedou k trvalému rozvoji. Pracuje na celém území ČR, rozvíjí evropskou výzkumnou spolupráci a podílí se na mezinárodních projektech v návaznosti na nové směry a předpisy Evropských společenství.

Prostřednictvím vědecké tvůrčí práce šíří znalosti o člověku, kultuře, společnosti a životním prostředí. Pomocí základního výzkumu provádí experimentální i teoretické práce k získání relevantních znalostí o pozorovaných jevech. V aplikovaném výzkumu směřuje získané znalosti k praktickému využití pro ministerstva a další organizační složky státu, územní samosprávné celky a další subjekty. Na základě svých zkušeností jeho odborníci aplikují s vysokým přínosem nové odborné poznatky do životní praxe.

Svou činností zprostředkovává možnost pro občany i veřejnou správu řídit a regulovat klíčové procesy v území, posílit tak sociální soudržnost a zároveň tím čelit společenským rizikům 21. století.

Ostravská univerzita

Ostravská univerzita

Filozofická fakulta Ostravské univerzity dlouhodobě rozvíjí výzkum oblasti českého Slezska zaměřený na historické, kulturně-historické i literární fenomény. Ve spolupráci se zahraničními i domácími partnery proběhl základní výzkum zaměřený na region Slezska a severovýchodní Moravy, jehož výsledkem je řada publikací monografického charakteru, slovníkové příručky i četné odborné studie. Z dlouhodobě realizovaných, mezioborových projektů s vysokým mezinárodním ohlasem lze zmínit především Biografický slovník Slezska a severní Moravy (1994 – 2016; 28 svazků), projekt Kulturně-historické encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy (2013) či v českých poměrech ojedinělou Historickou encyklopedii podnikatelů Čech, Moravy a Slezska (2003, 2008). V posledních deseti letech byl realizován základní výzkum slezského regionu v řadě oblastí, a to především se zaměřením na období 18. – 20. století. Velká část výzkumů byla financována prostřednictvím grantových projektů, především pak Grantovou agenturou ČR. Pozornost byla ve výzkumech věnována jak celkové společenské transformaci související se složitým procesem společenské modernizace 18. – 20. století (Projekt GA ČR Historický proces modernizace na příkladu Rakouského Slezska), tak dílčím problémům: otázce národnostní klasifikace a národnostní aktivizace (Projekt GA ČR Národnost ve sčítáních lidu v českých zemích 1880 – 1930), formování občanské společnosti na Moravě a ve Slezsku (Projekt GA AV Moravskoslezská města v éře komunální samosprávy 1850 – 1914); formování identit (Projekt GA ČR Hans Kudlich: osobnost, symbol, mýtus), proměně venkovského prostředí v druhé polovině 19. století (Projekt GA ČR Proměna a společenská aktivizace rurálního prostředí na Moravě a v Rakouském Slezsku 1861 – 1914) či otázce dopadu industrializačního procesu na krajinu (Projekt GA ČR Proces industrializace a změny krajiny v ostravské průmyslové oblasti v 19. a 20. století) a dalším. Důkladný základní výzkum, který byl realizován na široké pramenné základně, je dostatečnou zárukou vědecké relevance projektu. V rámci předkládaného projektu NAKI dojde jednak k interdisciplinární finalizaci některých rozpracovaných vědeckých témat, především pak projekt vytvoří platformu pro prezentaci poznatků širší veřejnosti.

Slezské zemské muzeum

Slezské zemské muzeum

Slezské zemské muzeum – především jeho součást Slezský ústav – je jediným pracovištěm v ČR, které se dlouhodobě systematicky zaobíralo historickými a aktuálními problémy vývoje národnostním vztahům, kultur a identit a situací národnostních menšin v širším středoevropském prostoru. Už od konce 60. let se na jeho půdě realizovala rozsáhlá sociologická šetření poměrů v etnicky smíšených oblastech, které přinesly mnoho zajímavých poznatků o povaze soužití příslušníků různých národností a jejich postojích.

Výzkumy byly realizovány v národnostně smíšené oblasti Ostravska (Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek) v letech 1967, 1973, 1983, v oblasti severních Čech v r. 1987, na Těšínsku v r. 1994 a v rámci celé ČR v r. 1997.

Slezské zemské muzeum (SZM) dlouhodobě usiluje o komplexní postižení fenoménu kulturní krajiny v kooperaci přírodovědných a společenskovědních oborů. Rozvíjí spolupráci s domácími i zahraničními institucemi, přičemž z této kooperace povstala řada dílčích výstupů (knižní monografie, časopisecké studie, katalogy výstav). Problematika však byla na této bázi rozvíjena převážně v rovině základního výzkumu. Platí to o kolektivní monografii Příroda Slezska (projekt v rámci institucionálního výzkumu SZM; Slezsko – člověk a jeho krajina, 2012), o projektu Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. za spoluúčasti SZM, Jiří Řehulka, 2008–2010) nebo o projektu Obyvatelstvo Rakouského Slezska v pozdně osvícenském období (SZM, Irena Korbelářová – Rudolf Žáček, 2012). Přesun těžiště pozornosti od základního k aplikovanému výzkumu přineslo až řešení projektu NAKI Slezsko: Paměť – identita – region (DF11P01OVV018), které se zaměřilo na postižení funkce paměťových institucí, státoprávních proměn sledovaného regionu, a náboženského života českého Slezska a současně anticipovalo další výzkum v oblasti postižení kulturní krajiny výstavou Město – zámek – krajina (2012).

Muzeum Těšínska

Muzeum Těšínska

Muzeum Těšínska je jedním ze čtyř krajských muzeí a příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje. Sídlí v Českém Těšíně a v regionu české části Těšínského Slezska provozuje celkem 10 poboček a výstavních síní. Jeho součástí je také studijní knihovna Silesia a Klub Muzea Těšínska. Svou činností je Muzeum Těšínska zaměřeno na bohatou historii, přírodovědu a vlastivědu zmíněné oblasti.

Muzeum Těšínska bylo založeno po II. světové válce v roce 1948 v Českém Těšíně, avšak jeho činnost navazuje na mnohem starší muzejní tradice. Ty sahají až do roku 1802, kdy bylo v někdejším Těšíně otevřeno nejstarší muzeum na Moravě a ve Slezsku. Muzeum Těšínska dnes s Muzeem Těšínského Slezska v Těšíně (Muzeum Śląska Cieszyńskiego, Cieszyn) čile spolupracuje na mezinárodních vědeckých projektech a publikacích. Stejně plodné partnerství udržuje také se dvěma slovenskými institucemi – Kysuckým muzeem v Čadci a s Oravským muzeem Pavla Országha Hviezdoslava v Dolním Kubíně a mnoha dalšími.

Napište nám